tải nohu m365 win

Product description



　　Chtěli byste mít doma takřka nezničitelnou rostlinu? Potom vsaďte na Beaucarnea recurvata (dříve Nolina recurvata) – slangově „sloní noha“ (kvůli kmínku připomínajícímu nohu slona), která má exotický vzhled a při dobrých podmínkách, tj. při plném slunci v létě a při chladném přezimování, vám i v bytě naroste klidně až do výšky dvou metrů.

　　(Pár slov k názvu “sloní noha”. Pěstitelé sukulentů používají tento název pro zcela jinou rostlinu – Testudinaria či Dioscorea elephantipes. Beaucarneu recurvatau pojmenoval jako sloní nohu legendární Přemek Podlaha v jednom ze svých Receptářů a už jí to zůstalo.)

　　“Sloní noha” je rostlina z čeledi agávovitých (Agavaceae) a pochází z Mexika a z Texasu. Díky svému ztlustlému stonku vypadá opravdu exoticky. Nápadně ztlustlý spodek kmínku jí v přírodě (nebo v našich bytových podmínkách v zimním období) pomáhá jako zásobník vody překonávat období sucha.

　　U mladých rostlin vyrůstají dlouhé a úzké listy přímo z hlízovitě ztustlého základu kmínku.

　　Po čase se dřevnatý kmínek prodlužuje, může dosáhnout (i v domácích podmínkách) výšky až 2 m. Jeho vrchol bývá zakončen několika listovými chocholy.

　　Kmínek může růst leckdy šikmo, což sice vypadá velmi působivě, avšak takový způsob růstu vyžaduje těžkou, dostatečně stabilní nádobu – jinak hrozí převrácení.

　　Nolinu neboli “sloní nohu” dnes běžně koupíte v květináčích. Pokud však toužíte vlastnit výjimečný kousek, čtěte dál …

　　Sloní noha roste poměrně pomalu, což je docela výhoda v menších bytech. Pokud se však nechcete vzdát kmínkové podoby, pak vězte, že v nabídce jsou dnes rostliny s různou délkou kmínku i větvením. Je třeba však poznamenat, že samotný kmínek, pokud je již jednou seříznutý, dále neroste. Maximálně se časem rozvětví. Rostou jen růžice listů a listy, jejichž délka však může dosáhnout i dvojnásobek délky kmínku.

　　Jako většina rostlin, i sloní noha vytváří květenství. V běžných bytových podmínkách však nekvete.

　　Sloní noha se pěstuje poměrně snadno, rozhodně to zvládnete i vy.

　　Najděte jí co možná nejsvětlejší místo v bytě.

　　Od května do září vám bude vděčná za pobyt venku – v polostínu, na místě chráněném před větrem.

　　Od jara do podzimu byste mezi našimi sukulenty nenašli náročnějšího konzumenta vody. Zalévejte ho i dvakrát týdně. Čas od času popadněte konev a lijte vodu přímo do středu listové růžice – pořádně přitom rostlině opláchněte listy. Má to ráda. Tuto vodní terapii provádějte vždy navečer. Než se k rostlině dostane další den sluníčko, bude voda pryč. Jedné věci se však musíte vyvarovat – v podmisce nesmí zůstávat voda – zadělali byste tak na hnilobu podmáčených kořenů.

　　(Pokud budete vlastnit rostlinku s průměrem kmínku do 3 cm a dva měsíce si jí nebudete všímat, umře.

　　Kmínky starších nolin se po extrémně dlouhém suchu scvrknou třeba až na polovinu a mnohé listy opadají. Jakmile rostliny zalijete, začnou znovu prosperovat. Než dorostou listy však trvá trochu déle.)

　　Nejlépe uděláte, když sloní nohu umístíte v nepříliš teplé místnosti, nejlépe někde na chodbě. Optimální je místo s teplotou kolem 10 °C, úsporně (jednou do měsíce, nebo ještě méně) ji i zalévejte. Samozřejmě, v tomto období ani nehnojte.

　　Umístěním rostliny v zimním období na chladnější místo zabráníte rozšíření případných škůdců, např. svilušek, či houbových chorob. Pokud se už jednou svilušky na rostlině vyskytnou, je problém se jich zbavit. Pokud nepomůže chemie (postřiky), je nutné (pokud i nadále budete chtít rostlinu zachovat) radikálnější řešení – a sice napadené části celé vyříznout. Řezná plocha na rostlině oschne a časem na zbytcích rostliny vyrostou nové růžice listů. Je to jediná možnost, jak rostlinu zachránit. Proto je lepší takovému stavu předejít.

　　Starší rostliny je dobré jednou za 3 – 4 roky přesadit (do bytelné hliněné nebo dřevěné nádoby).

　　Sloní nohu můžete snadno vypěstovat i ze semen – semena jsou tvrdá, proto je třeba máčet je předem ve vodě.